Český olympijský výbor přijal v roce 2021 vlastní Strategii udržitelnosti 2030 – dokument, který přetavuje obecné ambice do měřitelných závazků a konkrétních kroků. Co v něm najdou sportovní manažeři a organizátoři, kteří hledají inspiraci pro vlastní organizaci?
Udržitelnost jako systém, ne jako jednorázová akce
Český olympijský výbor v dokumentu přiznává, že před přijetím strategie řešil otázky udržitelnosti „relativně sporadicky a ad hoc bez strategického přístupu.“ Ekologické aktivity existovaly – třídění odpadu v sídle, provoz hybridních vozidel nebo spolupráce s veřejnými dopravními společnostmi – ale chybělo jim zastřešení. To se rozhodli změnit.
Výsledkem je Strategie udržitelnosti 2030 – devítiletý rámec transformace, který vznikl v rámci evropského projektu ASAP (As Sustainable As Possible) spolufinancovaného programem Erasmus+ a jehož tvorbě předcházely dva roky konzultací s experty, ostatními národními olympijskými výbory i ministerstvy.
Proč to stojí za pozornost? Může sloužit jako vzor i dalším organizacím.
Čtyři oblasti, ve kterých ČOV mění způsob fungování
Strategie není jen prohlášením o dobrých úmyslech. Stojí na čtyřech prioritních oblastech a ke každé z nich přiřazuje konkrétní opatření.
Udržitelnost začíná u toho, jak organizace funguje uvnitř. ČOV si dal za cíl diverzifikovat finanční zdroje, posílit transparentnost, zavést plán řízení rizik včetně těch klimatických (nedostatek sněhu, extrémní horko) a modernizovat řízení lidských zdrojů. Pro pořadatele sportovních akcí je klíčové, že strategie explicitně požaduje, aby každý projekt a akce měly vlastní dílčí strategii udržitelnosti navázanou na centrální dokument.
📄 Konkrétní kroky pro tuto oblast najdete v detailním akčním plánu strategie ČOV na str. 45–48.
Tato oblast se věnuje lidem – zaměstnancům, sportovcům i fanouškům. Zahrnuje mimo jiné vzdělávání o olympijských hodnotách, rovné příležitosti, přístup handicapovaných ke sportu nebo programy pro děti ze znevýhodněného prostředí. Z pohledu udržitelnosti je zajímavý závazek zapojit vrcholové sportovce jako ambasadory konkrétních témat – například změny klimatu.
📄 Konkrétní kroky pro tuto oblast najdete v detailním akčním plánu strategie ČOV na str. 48–53.
Tady se dostáváme k tomu, co bývá v diskusích o udržitelném sportu nejviditelnější. ČOV si dal za cíl vypracovat analýzu uhlíkové stopy své činnosti, snížit emise spojené s cestováním a logistikou, přejít na obnovitelné zdroje energie v sídle a vytvořit kompenzační schéma pro zbývající emise. Důležitý závazek: zapojit se do iniciativy OSN Sports for Climate Action a aktivně ovlivňovat debatu na úrovni Evropské unie.
📄 Konkrétní kroky pro tuto oblast najdete v detailním akčním plánu strategie ČOV na str. 53–56.
Oběhové hospodářství ve sportovním provozu – to je čtvrtá oblast. Patří sem udržitelné zadávání zakázek, omezení jednorázových plastů, lepší nakládání s odpady na akcích, opětovné využití produkčních materiálů nebo spolupráce s dodavateli, kteří sami splňují environmentální standardy. ČOV chce tyto principy šířit i mezi sportovní federace a správní orgány prostřednictvím vlastního Manuálu pro udržitelné akce a projekty.
📄 Konkrétní kroky pro tuto oblast najdete v detailním akčním plánu strategie ČOV na str. 57–59.
Jak tuto strategii přenést do praxe
Strategie ČOV je sice dokument vrcholové sportovní instituce, ale její logika platí v menším měřítku stejně dobře. Několik přenositelných principů:
Začněte analýzou, ne akcí.
ČOV jako první krok v každé oblasti zmapoval výchozí stav. Bez dat nelze stanovit smysluplné cíle ani měřit pokrok. Pro klub to může znamenat jednoduché zmapování, kolik odpadu na domácích zápasech vznikne, nebo odkud fanoušci přijíždějí.
Strategie, ne projekt.
Udržitelnost nesmí být jednorázová kampaň. ČOV proto buduje systém řízení s jasnou strukturou odpovědností, ročními výkonnými plány a pravidelnými revizemi.
Partnerství jsou klíč.
Dokument opakovaně zdůrazňuje spolupráci s odborníky, neziskovými organizacemi, univerzitami
i veřejnou správou. Malé organizace si nemohou dovolit dělat vše samy – ale mohou hledat spojence.
Komunikujte i neúspěchy.
ČOV se zavazuje k transparentnímu reportování včetně výzev a poučení. Tato otevřenost posiluje důvěru daleko více než bezchybné PR.
Závěr: „Těžko jít příkladem, pokud nezačneme u sebe"
Tuto větu napsal předseda ČOV Jiří Kejval do úvodu strategie. Je to možná nejdůležitější poselství celého dokumentu. Udržitelnost ve sportu není věcí budoucnosti ani záležitostí jen velkých hráčů. Je to otázka ochoty podívat se kriticky na vlastní provoz a postupně ho měnit.
Strategie ČOV 2030 je dostupná veřejně a může sloužit jako inspirace nebo odrazový můstek pro každou sportovní organizaci, která chce přejít od dobrých úmyslů k měřitelným krokům. Celý dokument najdete na webu Českého olympijského výboru nebo v naší v naší knihovně s proklikem níže.
Stáhněte si strategii, přečtěte si část o nakládání se zdroji a zkuste odpovědět na jednu otázku:
Který ze závazků ČOV by dával smysl i ve vašem prostředí?
