Velká sportoviště patří mezi provozy, kde se spotřeba energie nechová rovnoměrně. Běžný den v aréně vypadá jinak než večer s vyprodaným zápasem, koncertem nebo několikadenní akcí. Právě výkonové špičky začínají být pro provozovatele stadionů a hal stejně důležité jako celková roční spotřeba.
Johan Cruijff ArenA v Amsterdamu je dnes známá jako jeden z nejvýraznějších příkladů udržitelné sportovní infrastruktury. V roce 2026 navíc oznámila, že jako první stadion na světě získala certifikaci B Corp. Ta ale není začátkem příběhu. Spíš potvrzuje dlouhodobý směr, který aréna staví na datech, technologiích, provozním řízení a postupném rozšiřování odpovědnosti za dopady stadionu.
Jedním z nejlépe zdokumentovaných kroků je studie k pilotu SEEV4-City, která popisuje, jak aréna propojila solární energii, velké bateriové úložiště, dobíjení elektromobilů a řízení výkonových špiček. Pro české kluby a provozovatele sportovišť to není návod k okamžitému kopírování. Je to spíš referenční příklad, jak o energii přemýšlet provozně: jako o oblasti, kterou lze měřit, řídit a postupně optimalizovat.
Stadion jako energetický uzel
Johan Cruijff ArenA je domovem Ajaxu, dějištěm zápasů nizozemské reprezentace, koncertů a dalších velkých akcí. V době koncertů může aréna pojmout až 68 tisíc návštěvníků. Roční spotřeba elektřiny se v původním reportu SEEV4-City uvádí na úrovni 8,61 GWh, tedy přibližně jako menší městská čtvrť.
Na střeše stadionu je fotovoltaika o výkonu zhruba 1 MWp. Sama o sobě pokrývala přibližně osm procent roční spotřeby. To je důležité číslo. Ukazuje, že ani rozsáhlá solární instalace na velkém stadionu neřeší energetiku automaticky. Přínos vzniká až tehdy, když se vyrobená elektřina dokáže dobře využít v místě a ve správný čas.
Právě proto aréna investovala do bateriového úložiště, dobíjecí infrastruktury a systému řízení energie. Původní pilot zahrnoval baterii o výkonu 3 MW a kapacitě 2,8 MWh, 14 dobíjecích stanic pro elektromobily a jednu jednotku umožňující obousměrné nabíjení, tedy vehicle-to-grid.
Baterie není jen zásobník elektřiny
Z pohledu stadionu může baterie plnit několik rolí najednou. Pomáhá ukládat elektřinu ze solárních panelů, slouží jako záloha při výpadku, snižuje špičky při velkých akcích a může poskytovat služby elektrizační soustavě.
Právě poslední bod je na případu Johan Cruijff ArenA zajímavý. Největší výpočtová úspora emisí v původním pilotu nevznikla pouze tím, že stadion vyráběl vlastní solární elektřinu. Hlavní efekt přineslo využití baterie pro stabilizaci sítě, konkrétně pro službu Frequency Containment Reserve. Jinými slovy: stadion se nezapojil jen do vlastní spotřeby, ale také do širší energetické infrastruktury.
Report uvádí celkovou roční úsporu 2 012 tun CO₂. Výsledek byl výrazně nad původním cílem pilotu. Energetická soběstačnost se zvýšila o 1,2 procentního bodu a lokální využití solární elektřiny vzrostlo ze 76 na 88 procent. Při optimálním využití baterie bylo možné snížit výkonovou špičku při největších akcích o deset procent.
Ukazuje se, že hodnota baterie nemusí spočívat pouze v tom, kolik elektřiny uloží. Podstatné je, v jakých situacích ji dokáže areál využít.
Second-life baterie: dobrý nápad, složitá realizace
Původní ambicí bylo využít baterie z elektromobilů po jejich prvním životním cyklu. Nakonec se podařilo postavit systém ze 148 baterií Nissan Leaf, z nichž část tvořily second-life baterie.
Tady report přináší cenné poučení. Kombinace nových a použitých baterií nebyla jednoduchá. Starší baterie se chovaly jinak než nové, což komplikovalo řízení celého systému. Pro stadion to znamenalo technické ladění, zpoždění i potřebu úprav.
Udržitelnější řešení často dávají dlouhodobý smysl, ale v provozu vyžadují pečlivější přípravu, kvalitní partnery a realistická očekávání. Second-life baterie nejsou jen marketingový symbol cirkularity. Jsou to technická zařízení, která musí splnit požadavky na bezpečnost, výkon a spolehlivost.
Od pilotu k provoznímu nástroji
Příběh arény se po roce 2020 nezastavil. Johan Cruijff ArenA dnes původní bateriový systém dál prezentuje jako součást své energetické infrastruktury. Aréna uvádí, že úložiště pomáhá se záložním napájením, snižuje využití dieselových generátorů a vyhlazuje výkonové špičky při akcích, například koncertech.
V roce 2024 aréna oznámila další krok: druhou velkou baterii. Díky dvěma bateriovým úložištím s celkovou kapacitou 8,6 MWh, 4 200 solárním panelům na střeše a nákupu zelené energie přes energetické tržiště Groendus může podle vlastních informací garantovat 100% zelené napájení vybraných akcí. První takovou akcí byl ligový zápas Ajaxu proti SC Heerenveen v srpnu 2024.
To je posun od demonstračního pilotu k praktickému provoznímu nástroji. Z pohledu managementu sportoviště nejde pouze o environmentální přínos. Takový systém zvyšuje energetickou flexibilitu, posiluje odolnost provozu a může zlepšit vyjednávací pozici vůči energetickým partnerům.
B Corp ukazuje širší logiku řízení
Certifikace B Corp dává amsterdamskému příkladu širší kontext. Neznamená, že energetický pilot byl od začátku součástí cesty k certifikaci. Ukazuje ale, že jednotlivá opatření v aréně postupně vytvořila ucelenější způsob řízení dopadů.
Oficiální komunikace arény zmiňuje vedle solárních panelů a velkokapacitních baterií také provoz bez zemního plynu, energeticky úsporné chlazení a výčepní systémy nebo využívání senzorů v budově. Tyto kroky podle arény pomohly snížit spotřebu energie o 22 procent.
Zároveň je vidět, že pozornost se postupně přesouvá i do dalších oblastí provozu. V cateringu aréna nahradila hovězí burgery kuřecí alternativou, která podle zveřejněných údajů znamená o 72 procent nižší emise CO₂ na jeden burger. Během letní koncertní sezony zároveň nahradila 18 tisíc PET lahví nealkoholickými nápoji čepovanými ze sudů.
Energetika zůstává jádrem příběhu, protože bez dat, měření a řízení provozu se velké úspory hledají obtížně. Zároveň ale platí, že největší dopady často neleží pouze ve spotřebě elektřiny. Vznikají v dodavatelském řetězci, cateringu, dopravě návštěvníků, obalech a každodenních provozních rozhodnutích.
Co si z toho odnést
Většina českých stadionů a hal nebude v nejbližších letech stavět energetický systém v rozsahu Johan Cruijff ArenA. Přesto je z amsterdamského příkladu přenositelných několik principů.
Prvním je měření. Bez dat o spotřebě, špičkách a provozních režimech nelze dobře rozhodnout, zda dává smysl fotovoltaika, baterie, změna rezervované kapacity nebo řízené dobíjení elektromobilů.
Druhým principem je práce s výkonovou špičkou. Sportoviště často neplatí jen za odebranou energii, ale také za kapacitu a rezervovaný výkon. Právě špičky při akcích mohou být do budoucna významným provozním tématem.
Třetím principem je plánování technologií v souvislostech. Solární panely, baterie, dobíječky, záložní zdroje a řízení budovy nelze posuzovat odděleně. Přínos vzniká jejich propojením.
Čtvrtým principem je postupnost. Amsterdam nezačal hotovým modelem. Šlo o pilot, ve kterém se testovalo, ladilo a naráželo na technické limity. Právě to je pro ostatní sportoviště užitečné. Ukazuje se, že cesta k energeticky chytřejšímu stadionu nezačíná nákupem nejdražší technologie, ale pochopením vlastního provozu.
Nejde o kopírování Amsterdamu
Johan Cruijff ArenA je velký a specifický stadion v městském prostředí, kde se potkává sport, energetika, doprava i technologické firmy. Česká hala, městský stadion nebo klubové sportoviště bude mít jiné rozpočty, jiné smlouvy a jiné provozní možnosti.
Přesto je směr zřetelný. Energie se ve sportu postupně přesouvá z administrativní položky ve fakturách do oblasti strategického řízení. Organizace, které začnou měřit vlastní spotřebu, sledovat špičky a plánovat investice v návaznosti na reálný provoz, budou lépe připravené na rostoucí nároky energetiky i udržitelnosti.
B Corp certifikace je v tomto případě dokladem toho, kam může vést dlouhodobé skládání jednotlivých kroků: od pilotního energetického projektu přes provozní optimalizaci až po širší odpovědnost za dopady stadionu.
Johan Cruijff ArenA neukazuje univerzální recept. Ukazuje způsob uvažování.
Celý report:
Podrobnější informace k pilotu Johan Cruijff ArenA, včetně technického řešení, výsledků, ekonomiky bateriového úložiště a limitů využití V2G, najdete v reportu Final report – Johan Cruijff ArenA Operational Pilot. Odkazujeme na jeho oficiální původní publikaci a najdete ho také v naší knihovně.
