Evropské nařízení PPWR mění pohled na obaly. Neřeší jen to, kde kelímek skončí po zápase, ale i to, z čeho je vyrobený, zda je recyklovatelný, jestli má alternativu pro opakované použití a kdo za něj nese odpovědnost. Pro sportovní kluby, arény a organizátory akcí to bude znamenat větší tlak na dodavatele, lepší přehled o používaných obalech a promyšlenější nastavení cateringu.
Obaly bývají na sportovních akcích vidět až ve chvíli, kdy je po zápase. Plné koše u východů, kelímky pod sedačkami, tácky od jídla ve fan zóně, pytle v zázemí cateringu. V provozu akce ale obaly vznikají mnohem dřív: při výběru dodavatele, ve smlouvě s cateringem, v rozhodnutí, zda se bude používat vratný kelímek, nebo v tom, jaké obaly přivezou partneři do VIP prostoru.
Právě do této části provozu vstupuje nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech, známé pod zkratkou PPWR. Formálně jde o nařízení Evropské unie 2025/40. V platnost vstoupilo 11. února 2025 a obecně se začne používat od 12. srpna 2026. Nahrazuje dosavadní evropskou směrnici o obalech a obalových odpadech a jako nařízení bude přímo použitelné ve všech členských státech EU. Evropská komise uvádí, že PPWR se vztahuje na všechny obaly bez ohledu na materiál nebo původ a pokrývá celý životní cyklus obalu od návrhu výrobku až po nakládání s odpadem.
Pro stadiony a sportovní areály je důležitá především jedna věc: do roku 2030 nebude stačit vyměnit kelímek za jiný kelímek. Změna se dotkne nákupu, smluv s dodavateli, výdeje občerstvení, vracení obalů, mytí, skladování, přepravy i evidence. PPWR se tak netýká pouze odpadu po akci, ale celého provozního řetězce od skladu po tribunu.
Pro sportovní prostředí to tedy není „vzdálené téma z Bruselu“. Nejvíce se dotkne míst, kde se během krátké doby používá velké množství obalů: občerstvení, nápoje, fan zóny, VIP catering, eventové zázemí, merchandising nebo partnerské aktivace.
Co je PPWR stručně
PPWR je zkratka pro Packaging and Packaging Waste Regulation. V češtině se nejčastěji používá označení evropské nařízení o obalech
a obalových odpadech.
Jeho hlavní logika je jednoduchá: obal nemá být posuzován až ve chvíli, kdy se stane odpadem. Má se řešit už od svého vzniku: při návrhu, výrobě, nákupu a použití. Evropská komise shrnuje cíle PPWR do několika oblastí: všechny obaly mají být do roku 2030 recyklovatelné, má se zvýšit podíl recyklovaných materiálů, omezit zbytečné obaly a podpořit opakované použití i nové cirkulární obchodní modely.
Pro provozovatelé stadionů a vedení sportovní organizace je podstatné něco jiného než samotná legislativní terminologie. PPWR postupně zvyšuje nároky na to, aby organizace věděly, jaké obaly používají, od koho je berou, zda jsou skutečně recyklovatelné a jak se s nimi po akci nakládá.
časová osa toho, co se bude dít
PPWR nebude znamenat jednu změnu v jednom datu. Pravidla budou nabíhat postupně. Pro sportovní areály jsou důležité hlavně milníky, které se týkají občerstvení, nápojových obalů, záloh, opakovaného použití a přepravních obalů.
12. srpna 2026 se PPWR začne obecně používat. Začnou platit také limity PFAS u obalů pro styk s potravinami. Na stadionu se to může týkat hlavně mastnotěodolných papírových a vláknitých obalů na jídlo, například krabiček, misek nebo tácků. Běžný plastový nápojový kelímek není typickým rizikovým formátem.
12. února 2027 bude u jídla a nápojů skutečně odnášených ke spotřebě mimo areál potřeba umožnit použití vlastní nádoby bez horší ceny nebo podmínek.
12. února 2028 mají u skutečného prodeje s sebou prodejci občerstvení vedle jednorázových obalů nabídnout i možnost odnést si jídlo a pití v opakovaně použitelných obalech. U části menších provozů budou existovat výjimky.
1. ledna 2029 mají členské státy zajistit 90% sběr jednorázových plastových lahví a plechovek do 3 litrů, zpravidla přes zálohový systém. Pokud český systém zahrne i stadionový prodej, areály budou potřebovat připravit vratná místa, pokladny a skladovací zázemí.
1. ledna 2030 přichází hlavní zlom pro gastronomii v areálu. Končí vybrané jednorázové plastové obaly naplněné a spotřebované přímo na stadionu, například plastové kelímky, tácky, talíře, sáčky nebo krabičky. Změna může zasáhnout i papírové nebo kompozitní obaly s plastovou vrstvou. Zároveň se začínají uplatňovat cíle pro opakované použití u části nápojových a přepravních obalů.
Část detailů ještě dopracuje Evropská komise a česká úprava. Prakticky to znamená, že smlouvy s dodavateli by měly umožnit změnu technického řešení, pokud se pravidla zpřesní.
Kde se změna projeví nejdřív?
Na sportovních akcích je nejviditelnějším tématem občerstvení. Nápoje, hotová jídla, omáčky, jednorázové kelímky, tácky, krabičky nebo sáčky tvoří významnou část odpadu, který vzniká přímo během akce.
Neznamená to ale zákaz všech jednorázových obalů. Hlavní změna se od roku 2030 týká vybraných jednorázových plastových obalů, které stánek naplní a návštěvník spotřebuje přímo v areálu: například kelímků, tácků, talířů, sáčků nebo krabiček. Zákaz může dopadnout i na papírové nebo kompozitní obaly s plastovou vrstvou. Továrně naplněná PET lahev nebo plechovka se řeší v jiné části PPWR.
PPWR zavádí několik pravidel, která budou pro gastro sektor důležitá:
- Od 12. února 2027 mají provozovatelé v sektoru HORECA umožnit zákazníkům u nápojů a hotových jídel s sebou použití vlastní nádoby.
- Od 12. února 2028 mají u takeaway nápojů a hotových jídel nabídnout také možnost opakovaně použitelného obalu v systému opětovného použití.
U obalů pro styk s potravinami se bude řešit také chemická bezpečnost. PPWR stanovuje limity pro PFAS, tedy skupinu látek často označovaných jako „věčné chemikálie“. Na stadionu budou nejrelevantnější hlavně mastnotěodolné papírové a vláknité obaly na jídlo: například krabičky, misky, tácky nebo obaly na burgery a hranolky. Běžný plastový nápojový kelímek není typickým rizikovým formátem. Pro pořadatele je to další důvod, proč se u cateringových dodavatelů ptát nejen na cenu a vzhled obalu, ale také na jeho složení a soulad s novými požadavky.
Pro stadion nebo halu to nemusí automaticky znamenat, že vše bude řešit provozovatel, organizátor akce, nebo klub sám. Nová pravidla se do sportovního prostředí často propíšou přes dodavatelský řetězec: cateringové firmy, dodavatele nápojů, provozovatele stánků nebo partnery ve fan zóně. Vedle klasické kontroly ze strany příslušných orgánů tak bude pro každodenní provoz důležité hlavně to, jak jsou nastavené objednávky, smlouvy a odpovědnosti. Obaly bude stále praktičtější řešit už při výběru dodavatele, ne až ve chvíli, kdy se po akci počítají pytle s odpadem.
Recyklovatelnost nebude jen slovo na obalu
Jednou z hlavních změn je požadavek, aby byly obaly od roku 2030 recyklovatelné. Nařízení přitom počítá s tím, že recyklovatelnost nebude jen obecné tvrzení výrobce. Obal má být navržen pro materiálovou recyklaci, má být možné ho sbírat odděleně, třídit do konkrétních toků
a recyklovat ve velkém měřítku.
To je pro sportovní akce důležité. V praxi totiž nestačí, že je obal „nějak recyklovatelný“. Rozhoduje, zda se dá vytřídit v konkrétním provozu, zda ho umí převzít odpadová firma a zda ho fanoušek dokáže správně vyhodit během přestávky nebo při odchodu ze stadionu.
Podobně se zpřísní požadavky na plastové obaly. Od roku 2030 budou muset některé plastové obaly obsahovat daný minimální podíl recyklátu. Například u jednorázových plastových nápojových lahví půjde o 30 %, u některých dalších plastových obalů o 35 %. Od roku 2040 se tyto cíle dále zvýší.
Znamená to, že se změní nabídka na trhu. Dodavatelé budou postupně přicházet s jinými materiály, jinými cenami a jinými argumenty. Kdo bude mít základní přehled o svých obalech už dnes, bude se v těchto nabídkách rozhodovat snáz.
Méně zbytečných obalů, více vratných systémů
PPWR se netýká jen recyklace. Důležitým principem je také omezení zbytečných obalů. Nařízení pracuje s požadavkem na minimalizaci obalů
a řeší například i prázdný prostor v balení. U některých obalových formátů stanoví omezení od roku 2030.
Ve sportu se to může projevit u cateringu, merchandisingu i partnerských balíčků. Typickým příkladem je produkt, který má kvůli prezentaci výrazně větší obal, než skutečně potřebuje. Na první pohled může působit lépe. V provozu ale zabírá místo, zvyšuje objem odpadu a komplikuje třídění.
Samostatnou kapitolou jsou vratné a opakovaně použitelné obaly. PPWR počítá s tím, že pokud se obal označuje nebo používá jako opakovaně použitelný, musí za ním stát skutečný systém opětovného použití. Tedy sběr, motivace k vracení, čištění, opětovné uvedení do provozu
a evidence.
To je pro sportovní prostředí podstatná zpráva. Vratný kelímek není jen kelímek s logem. Je to provozní systém. Vyžaduje zálohu, sběrná místa, logistiku, mytí, skladování, komunikaci s fanoušky a vyhodnocení ztrátovosti. Pokud je nastaven dobře, může snížit množství odpadu i náklady
na úklid. Pokud je nastaven špatně, stává se jen dražší verzí jednorázového řešení.
Nejde jen o stánek s občerstvením
U větších sportovních areálů se PPWR nebude týkat pouze veřejného občerstvení. Obaly procházejí celým stadionem a často za ně odpovídají různí aktéři: majitel areálu, klub, pořadatel, catering, dodavatel nápojů, provozovatel fan shopu i sponzor.
Ve VIP zónách a eventovém cateringu bude důležité řešit nejen kelímky, ale také jednorázové nádobí, tácky, misky, krabičky nebo mastnotěodolné obaly na jídlo. Samostatnou oblastí jsou dodávky a sklad: palety, přepravky, kartony, fólie nebo jiné obaly, které fanoušek nevidí, ale provozem areálu procházejí pravidelně.
Zapomenout nelze ani na fan shop, e-shop a partnerské aktivace. Pokud si klub nechá navrhnout nebo vyrobit obal pod svou značkou a rozhoduje o jeho podobě, může se dostat do jiné role než běžný pořadatel akce. Bezplatně rozdávané balené výrobky se navíc posuzují stejně jako prodávané. Samotná vlajka, choreo karta nebo konfeta zpravidla obalem nejsou. Jejich sáček, fólie, krabice nebo přepravní balení už ano.
Pro vedení areálu z toho plyne jednoduchý provozní závěr: pokud má fungovat vracení, mytí, třídění i kontrola, dává smysl připravit jeden seznam povolených obalů pro celý stadion a promítnout ho do tendrů a smluv.
Praktický začátek: audit obalů
Prvním krokem nemusí být velká strategie. U menšího klubu nebo jednorázové akce často stačí jednoduchý přehled a odpovědi na otázky ->
Takový audit nemusí být složitý. Může vzniknout během jednoho zápasu nebo jednoho turnaje. Důležité je projít celý provoz: stánky s občerstvením, VIP, šatny, dobrovolnické zázemí, press centrum, fan zónu i merchandising.
Výsledek obvykle rychle ukáže, kde vzniká největší objem odpadu a kde se dá začít. Někde to budou kelímky. Jinde krabičky od jídla. U větších akcí třeba transportní obaly, fólie, kartony nebo obaly v partnerském zázemí.
Jaké obaly se na akci používají?
Kdo je dodává?
Z jakého jsou materiálu?
Končí ve směsném odpadu, třídění, nebo se vracejí?
Existuje dostupná vratná alternativa?
Máme po akci data, nebo jen odhad?
Co si z toho odnést?
PPWR nezmění sportovní akce ze dne na den. Změní ale pravidla, podle kterých se budou obaly navrhovat, nakupovat, používat, vracet zpět do systému a evidovat.
Pro provozovatele areálu s organizátory akcí z toho plyne jednoduchá manažerská logika: obaly už nejsou jen položka cateringu nebo úklidu. Stávají se součástí provozního řízení akce.
Vedle provozních dopadů půjde postupně také o otázku doložitelnosti. U části povinností budou muset hospodářské subjekty na vyžádání prokázat, odkud obaly pocházejí, jaké mají vlastnosti a zda splňují požadavky nařízení. U jednorázových obalů se počítá s uchováním příslušných informací po dobu pěti let, u opakovaně použitelných obalů po dobu deseti let. Pro klub nebo pořadatele to opět neznamená vést technickou dokumentaci za výrobce. Znamená to ale mít dodavatele, který tyto informace dokáže doložit.
Organizace, které už dnes vědí, jaké obaly používají a kde jim vzniká odpad, budou mít při přizpůsobení novým pravidlům lepší pozici. Ne proto, že budou mít dokonalý systém. Ale proto, že budou mít data, dodavatele u jednoho stolu a možnost rozhodovat se podle skutečného provozu.
PPWR je v tomto smyslu méně právní hrozbou a více signálem, kam se posouvá standard pořádání akcí. Životní cyklus obalu už nekončí v okamžiku, kdy fanoušek dopije nápoj a pro pořadatele začíná mnohem dřív.
6 otázek pro pořadatele sportovní akce:
- Jaké obaly používáme u nápojů, jídla, VIP, zázemí a merchandisingu?
- Kdo je dodává a máme požadavky na obaly uvedené ve smlouvě?
- Umí dodavatel doložit původ, materiál a základní vlastnosti obalu?
- Jsou obaly recyklovatelné v našem konkrétním systému třídění?
- Existuje vratná nebo opakovaně použitelná alternativa?
- Máme po akci data o odpadu, nebo jen pocit, že systém fungoval?
Podrobnější manažerský přehled k dopadům PPWR na sportovní areály najdete v onepageru INCIEN, který je ke stažení zde ->
Shrnuje hlavní termíny, provozní dopady i kroky, které se týkají stadionů, hal a větších sportovních akcí.
Jak řešíte obaly na vašem stadionu, v hale nebo na sportovní akci?
Dejte nám vědět. Hledáme konkrétní příklady z českého sportu, které mohou inspirovat další kluby, svazy a pořadatele.
