Udržitelnost ve sportu se v českém prostředí postupně posouvá z okruhu dílčích opatření do oblasti řízení organizací. První ročník konference SustainSport, která se uskutečnila 4. června na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, tento posun dobře vystihl.
Akci uspořádala FTVS UK ve spolupráci s INCIEN a za podpory Nadace Tipsport. Do Prahy dorazilo více než 60 zástupců sportovních klubů, svazů, organizátorů akcí, akademického prostředí i dalších organizací, které se tématu věnují v praxi.
Konferenci za FTVS UK zahájili děkan Miroslav Petr a proděkan Daniel Opelík. Na úvod následně vystoupila Darina Šeděnková z INCIEN, která představila platformu Udržitelný sport a její roli při propojování sportovních organizací, odborníků a konkrétních příkladů z praxe.
„Konferencí jsme chtěli propojit odborné poznatky s praktickými zkušenostmi sportovních organizací. První ročník ukázal, že o téma udržitelnosti je v českém sportu zájem a že největší hodnotu má sdílení konkrétních příkladů z praxe“.
Strategie má hodnotu až ve chvíli, kdy se propíše do provozu
První blok konference ukázal, že samotné přijetí strategie udržitelnosti je pouze začátek. Klíčové je, zda se promítne do rozhodování, rozdělení odpovědností, přípravy akcí a každodenního provozu.
Veronika Zemanová z Českého olympijského výboru představila zkušenost ČOV s implementací strategie udržitelnosti. Její vystoupení připomnělo, že udržitelnost není krátkodobá iniciativa, ale dlouhodobý proces změny fungování organizace. Zdůraznila také, že jedním z klíčových předpokladů úspěchu je podpora vedení organizace. Pokud téma nemá jasnou podporu „shora“, obtížně se promítá do každodenního rozhodování, nastavování priorit nebo rozdělování kapacit a odpovědností.
Na systémovou rovinu navázala Michaela Kaprálková z FTVS UK, která se věnovala udržitelnému managementu sportu v českém prostředí. Důležitá byla zejména otázka, zda sport vnímáme pouze jako prostředek k podpoře udržitelnosti ve společnosti, nebo také jako sektor, který musí řešit vlastní dopady.
Laura Mitroliosová ze společnosti CIRAA poté otevřela téma standardů, ESG a zavádění udržitelných procesů do řízení sportovních svazů, klubů i sportovních akcí. Tato část ukázala, že požadavky na sportovní organizace se budou pravděpodobně zvyšovat nejen ze strany veřejnosti, ale i partnerů, institucí a mezinárodního prostředí.
Příklady z praxe ukázaly různé cesty
Druhý blok se více soustředil na konkrétní realizaci. Zaznělo přitom, že neexistuje jeden univerzální model, který lze jednoduše přenést do každé organizace. Jinak bude postupovat svaz, jinak profesionální klub a jinak pořadatel sportovní akce.
Lucia Štefánková z Nadace Tipsport představila projekt Sport bez odpadu, na kterém spolupracují s organizací INCIEN a který podporuje české sportovní kluby při zavádění konkrétních opatření. V programu zazněly zejména příklady z oblasti odpadového hospodářství. Upozornila, že na stadionech patří mezi nejvýznamnější složky odpadu plast a v některých typech provozu i bioodpad. Mluvila také o grantových výzvách Nadace Tipsport, prostřednictvím kterých mohou kluby získat finanční podporu například na zavedení systému vratných kelímků.
Pavel Krupička z agentury RAUL ukázal, jak se principy udržitelnosti mohou promítat do organizace sportovních akcí. V programu byly zmíněny například sázení stromů v seriálu Běhej lesy, Drybagy na Jizerské 50, využívání lokálních zdrojů nebo elektromobility. Zároveň otevřel i bariéry, se kterými se organizátoři při zavádění těchto opatření setkávají — od provozních omezení přes náklady až po potřebu sladit udržitelnost s očekáváním účastníků, partnerů a dodavatelů.
Zkušenost sportovního svazu přinesl Roman Urbář z Českého florbalu. Představil cestu od prvních úvah o ESG strategii až po konkrétní kroky ve fungování organizace a při pořádání akcí, včetně zkušeností z Mistrovství světa žen 2025 v Brně a Ostravě. Stejně jako v případě ČOV zdůraznil význam podpory vedení organizace. Pro posun od záměru k realizaci je podle něj zároveň důležité mít člověka, který téma koordinuje napříč odděleními a sekcemi, komunikuje ho dovnitř organizace a pomáhá jednotlivým týmům převádět strategii do konkrétních rozhodnutí. U sportovních akcí se zároveň ukazuje, že udržitelnost je potřeba zahrnout už do úplného začátku plánování, nikoli ji doplňovat až ve chvíli, kdy jsou hlavní provozní a dodavatelská rozhodnutí hotová.
Bez dat se obtížně rozhoduje
Dalším tématem konference bylo měření. Jiří Severa z GreenOmeter se věnoval uhlíkové stopě sportovních organizací a akcí. Ukázal, proč má smysl emise počítat, jaká data je potřeba sbírat a jak mohou výsledky pomoci při nastavování redukčních opatření.
Pro vedení klubů a svazů je tato rovina podstatná. Měření není samoúčelný reporting. Pomáhá určit, kde vznikají největší dopady, která opatření mají největší efekt a kam má smysl směřovat kapacity i finance.
Podobný význam mají odpadové analýzy, data o spotřebě energií nebo vyhodnocování dopadů konkrétních opatření. Pokud organizace nezná vlastní provoz, obtížně určuje priority.
Komunikace rozhoduje o přijetí změn
Daniel Opelík a Josef Voráček z FTVS UK představili výsledky studie zaměřené na rozpor mezi postoji a reálným chováním spotřebitelů v outdoorovém prostředí. Studie pracovala se vzorkem 311 českých outdoorových nadšenců a ukázala, že deklarovaný zájem o udržitelnost se nemusí automaticky promítnout do ochoty zaplatit za udržitelnější produkt.
Pro sportovní organizace je tento poznatek důležitý i mimo oblast outdoorového vybavení. Podobný rozpor se může objevit také u fanoušků, členů klubů nebo účastníků akcí. Lidé mohou obecně podporovat udržitelnější řešení, ale v konkrétní situaci rozhoduje cena, pohodlí, dostupnost nebo zvyk.
Z toho vyplývá, že komunikace nemůže zůstat u obecného sdělení, že je něco „udržitelnější“. Organizace potřebují srozumitelně vysvětlit, proč dané opatření zavádějí, jaký má provozní nebo environmentální přínos a co konkrétně znamená pro účastníky, fanoušky nebo členy klubu. Právě schopnost propojit opatření s jeho praktickým smyslem často rozhoduje o tom, zda ho lidé přijmou.
Panelová diskuze se zaměřila na bariéry i odpovědnost
Odpolední část konference navázala na interaktivní kvíz, ve kterém účastníci odpovídali na otázky týkající se stavu udržitelnosti v jejich organizacích, hlavních překážek, priorit i očekávané podpory. Diskuze tak vycházela nejen z programu, ale také z reálných potřeb lidí v sále.
Panelu se zúčastnili Irena Smetanová, předsedkyně ESG komise Ligové fotbalové asociace, Dominik Verner z FK Mladá Boleslav, Martin Šlapák z Nadace Tipsport, Jiří Severa z GreenOmeter a Darina Šeděnková z INCIEN, platformy Udržitelný sport a Českého florbalu.
Debata se dotkla zejména toho, kdo má být tahounem změn ve sportovním prostředí, jak přenášet zkušenosti mezi různými sporty a typy organizací, jak získat podporu vedení a jak komunikovat udržitelná opatření tak, aby nezůstala pouze formálním tématem.
Důležitým motivem byla také otázka financování. Udržitelnost bývá často vnímána jako dodatečný náklad. Praxe však ukazuje, že řada opatření může přinášet i provozní úspory, efektivnější nakládání se zdroji nebo nové příležitosti pro spolupráci s partnery.
Symbolickou tečku za debatou udělala Irena Smetanová, která vyjádřila přání, aby udržitelnost ve sportu nezůstávala okrajovým tématem řešeným jen jednotlivci nebo vybranými organizacemi, ale postupně se stala samozřejmou součástí fungování celého sportovního sektoru.
Praktické zkušenosti jako největší hodnota
První ročník SustainSportu potvrdil, že český sport se v debatě o udržitelnosti posouvá. Nejde už pouze o třídění odpadu nebo několik viditelných opatření během velkých akcí. Stále častěji se řeší řízení, data, odpovědnost, komunikace a dlouhodobé nastavení organizací.
Pro kluby, svazy i organizátory akcí z konference vyplývá několik praktických závěrů:
- začít lze i dílčím opatřením, pokud má jasný smysl a návaznost,
- data pomáhají vybrat priority a obhájit rozhodnutí,
- strategie musí mít vazbu na každodenní provoz,
- komunikace je klíčová pro přijetí změn,
- sdílení zkušeností může organizacím ušetřit čas, peníze i slepé uličky.
Pozitivní ohlas potvrdila i zpětná vazba od účastníků. Většina respondentů uvedla, že konference splnila jejich očekávání, a téměř všichni by uvítali její pokračování i v příštím roce. Za nejpřínosnější považovali především možnost získat informace o tom, jak k tématu přistupují jiné organizace, prostor pro diskuzi s řečníky a ostatními účastníky nebo networking a výměnu kontaktů.
Z odpovědí zároveň vyplynulo, že největší zájem je do budoucna o konkrétní příklady z praxe sportovních klubů a akcí, možnosti financování a grantů, strategie udržitelnosti, případové studie a legislativu související s ESG. Právě poptávka po praktických zkušenostech a ověřených postupech byla jedním z nejsilnějších sdělení celé konference.
„Mám radost, že se na jednom místě sešlo tolik lidí, kteří chtějí udržitelnost ve sportu posouvat dál. Atmosféra byla po celý den velmi otevřená a bylo vidět, že účastníci chtějí nejen poslouchat, ale také sdílet vlastní zkušenosti a diskutovat. Velmi nás potěšily pozitivní ohlasy už během samotné akce. Tvorbu komunity kolem tohoto tématu vnímám v českém sportu jako klíčovou“.
Konference SustainSport tak ukázala, že podobná platforma má v českém sportovním prostředí své místo. Ne proto, že by nabízela univerzální řešení, ale protože propojuje organizace, které řeší podobné výzvy z různých pozic a mohou se vzájemně inspirovat. I díky pozitivní zpětné vazbě od účastníků již připravujeme druhý ročník, který by měl na letošní diskuse a zkušenosti navázat.
