Sport je univerzálním jazykem, který spojuje miliardy lidí. Ale i tento fenomén má svou ekologickou stopu. Výstavba sportovišť, velké sportovní akce a s tím spojená doprava fanoušků, produkce odpadu, spotřeba energií a vody – to vše negativně ovlivňuje životní prostředí. Globálně je sport zodpovědný za 300–350 milionů tun emisí CO₂ ročně, což odpovídá 60 milionům zpátečních letů mezi Londýnem a New Yorkem.
Na obrázcích níže můžete vidět, jakou uhlíkovou stopu mají největší sportovní akce, jako jsou například Olympijské hry nebo FIFA World Cups. Pokles emisí během her v Tokiu 2020 (pořádaných v roce 2021) a Pekingu 2022 byl z velké části způsoben tím, že kvůli opatřením souvisejícím s COVID-19 se her nezúčastnili téměř žádní zahraniční diváci a jen omezený počet domácích návštěvníků.
FIFA World Cups
Letní olympijské hry
Zimní olympijské hry
Zdroj: www.playthegame.org
Jedním z klíčových důvodů, proč by sportovní prostředí mělo řešit svou ekologickou stopu, je jeho přímá závislost na klimatu. Sport už nyní pociťuje dopady klimatických změn a pokud se situace bude nadále zhoršovat – mimo jiné i v důsledku emisí, které sám sport generuje – podmínky pro sportování se budou nadále stávat čím dál náročnějšími. Pojďme se na to podívat blíže.
Nehratelná hřiště díky povodním
V roce 2024 zasáhly Česko rozsáhlé povodně způsobené extrémními srážkami, které vedly k vylití několika řek zejména v Moravskoslezském kraji a Jeseníkách. Bylo zatopeno mnoho sportovních areálů, od fotbalových, přes tenisové, basketbalové až po golfové. Nejvíce zasažen byl fotbalový stadion druholigové Opavy. Majitelé všech sportovišť nahlásili škody za celkem 800 milionů korun. Musela být zrušena také většina sportovních akcí. “Bohužel je vidět, že především v Moravskoslezském kraji se na mnoha místech sportovní život úplně zastavil.” uvedl předseda NSA Ondřej Šebek. Poškozena byla infrastruktura některých cyklostezek a vodních sportovišť.
Podrobnosti o tom, jak povodně některá sportoviště v Moravskoslezském kraji zasáhly, přineseme v jednom z našich budoucích článků.
V Anglii se během následujícího čtvrtstoletí dočká 1 ze 4 klubů ve čtyřech nejvyšších fotbalových soutěžích částečných nebo úplných povodní. Zatímco ostatní kluby se budou potýkat se suchem.
Zimní sporty pod tlakem oteplování
Nejviditelněji však klimatické změny zasahují do zimních sportů, kde ubývající sněhové pokrývky a stoupající teploty vytvářejí stále náročnější podmínky. Například v roce 2024 byla zrušena tradiční Jizerská 50, protože únorové teploty v Jizerských horách dosahovaly až 10 stupňů nad nulou. Podobně FIS (Mezinárodní lyžařská federace) musela v únoru 2024 zrušit závody v Německu a Francii kvůli nedostatku sněhu.
Obavy o budoucnost zimních sportů nejsou neopodstatněné. Průzkum IBU (Mezinárodní biatlonová unie) z roku 2021 ukázal, že téměř 90 % biatlonistů vnímá negativní dopad klimatické krize na svůj sport, přičemž 75 % z nich uvedlo, že je změnou klimatu velmi nebo extrémně znepokojeno.
Zimní olympijské hry představují další varovný příklad. Již na ZOH 2022 v Pekingu byl všechen sníh umělý. Podle Mezinárodního olympijského výboru (IOC) bude do roku 2040 schopno hostit zimní hry pouze deset zemí, které budou mít vhodné klimatické podmínky.
Změny klimatu však nepocítili pouze profesionální sportovci. Lyžařské areály v nižších polohách často končí svou činnost, nebo se přeorientovávají na jiné aktivity, zatímco rekreační lyžaři musí vyhledávat stále vyšší lokality, aby si zajistili sněhové podmínky. “Čím více času uplyne, tím více budeme muset hledat nové strategie pro zimní sezónu.” říká Diego Clara z Dolomiti Superski. V Alpách sněhová pokrývka od 70. let klesá o 5,6 % každou dekádu a hloubka sněhu o 8,4 %. Odhaduje se, že do roku 2050 budou lyžařská střediska pod 1 200 bez přírodního sněhu.
Extrémní počasí
Extrémní počasí zasahuje ale i letní sporty, často s dramatickými dopady. Například fotbalové EURO 2024 v Německu zažilo silné bouřky, které přerušovaly zápasy. Naopak vysoké teploty a vlhkost během Copa America způsobily kolaps rozhodčího přímo na hřišti.
Rugby World Cup 2019 v Japonsku byl ovlivněn tajfunem Hagibis, jednou z nejsilnějších bouří v japonské historii, která přinesla přes 240 mm srážek a způsobila škody za 10 miliard dolarů. Studie ukázaly, že změna klimatu zvýšila pravděpodobnost extrémních srážek při této bouři o 67 %.
Požáry a horka
Na tenisovém turnaji Australian Open v roce 2020 lesní požáry ovlivnily podmínky na turnaji tak, že někteří hráči museli odstoupit a Novak Djokovič dokonce navrhoval zrušení celého turnaje, pokud by podmínky měly dále ovlivňovat zdraví hráčů.
Na US Open 2018 se musela implementovat tzv. politika extrémních veder (Extreme heat policy), protože teploty dosahovaly přes 40 stupňů celsia.
V souvislosti s problémem vysokých teplot vznikl také před Olympijskými hrami 2024 v Paříži dokument Rings of Fire II, kde elitní sportovci z 15 sportů – včetně 11 olympioniků – spojili své síly s předními klimatology a fyziology zabývajícími se teplotními podmínkami, aby společně prozkoumali nebezpečí, které extrémní horko představuje pro účastníky olympijských her v Paříži. Dokument také zahrnuje analýzu, která ukazuje, že průměrná teplota v Paříži se od roku 1924, kdy se ve Francii konaly poslední olympijské hry, zvýšila o 3,1 °C a tehdejší předpověď OSN, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v historii a Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem planety.
Zvedající se hladiny moří
Tající ledovce, které zvyšují hladiny světových moří, mají přímý dopad nejen na vodní sporty, jako je surfování nebo plachtění, ale také na sporty s pobřežním zázemím – typicky golf. Mnohá golfová hřiště leží v těsné blízkosti moře a oceánů a jsou tak ohrožena záplavami a erozí. Podle zprávy Dynamic Coast z roku 2021 je ve Skotsku ohroženo až 109 golfových hřišť (což je 18 % z celkového počtu), pokud nedojde ke zmírňujícím opatřením proti erozi a vzestupu mořské hladiny do roku 2050. Podobně studie Custodian Golf 2024 identifikovala 117 klubů v Anglii (asi 6 %), které jsou v blízké budoucnosti vystaveny vážnému riziku záplav. Ve Spojených státech se tento problém týká například hřiště Crandon na Key Biscayne na Floridě, u něhož se předpokládá, že bude v horizontu 40 let zcela zaplaveno, pokud nedojde k ochraně pobřeží.
Studie naznačují, že klimatické změny mohou výrazně ovlivnit i golfová hřiště ve Španělsku a Portugalsku, zejména v důsledku eroze pobřeží a zvýšeného rizika záplav. Například v oblasti Mijas v provincii Málaga dochází k úbytku až 5 metrů pláže ročně, což je částečně přičítáno urbanizaci a klimatickým změnám. V Portugalsku upozorňuje zpráva Golf Course 2030 Portugal na možné dopady extrémních srážek a záplav na golfová hřiště a doporučuje zavedení adaptačních strategií, jako je zlepšení hospodaření s vodou. Přestože přesná procenta zatopení hřišť nejsou pro tyto země k dispozici, trend je zřejmý – bez rychlé adaptace budou golfová hřiště ve středomořských oblastech čelit stále větším výzvám.
Musíme jednat
Výše uvedené příklady jsou jen zlomek toho, jak klimatické změny mění svět sportu, přičemž jejich dopady pocítily nejen miliony fanoušků, ale i organizace zajišťující chod sportovních aktivit. Extrémní horka, povodně, sucha a další projevy klimatických změn ovlivňují jak profesionální sportovce, tak zdraví dětí a všech, kdo sportují venku, a tyto vlivy se budou nadále zhoršovat, pokud nezačneme jednat.
Jak říká kniha Warming Up: How Climate Change is Changing the Sport od Madeleine Orr: „Sport není jen obětí klimatických změn – je také hybatelem změn.“ Je čas spojit síly a bojovat za sport, který milujeme, i za planetu, na níž sportujeme. 🌍
Zaujalo vás toto téma? Co byste chtěli vědět dál? Dejte nám vědět nebo sdílejte článek na sociálních sítích – pomůžete tak šířit myšlenku udržitelného sportu dál.
