Udržitelnost už dávno není jen doménou ekologických organizací nebo velkých korporací. Stává se klíčovým tématem i v oblastech, kde bychom ji možná ještě před pár lety nečekali – například ve sportovní infrastruktuře. V Ostravě se o tom přesvědčili velmi konkrétně. Petr Handl, předseda představenstva společnosti VÍTKOVICE ARÉNA, má na starosti provoz jednoho z největších sportovně-kulturních komplexů v Česku: legendární OSTRAVAR ARÉNU, Městský stadion, areál Bazaly nebo Atletickou halu. Místa, kde se odehrávají mistrovství světa, evropské šampionáty, velké kulturní akce i každodenní tréninky místních sportovních týmů – od hokejistů a atletů po para hokejisty.
Provoz takového kolosu s sebou nese enormní spotřebu energií, vody, produkci odpadu i dopravní zátěž. Jak se dá i přesto uvažovat udržitelně, a hlavně prakticky? Jaké změny už proběhly, co se chystá a kde leží největší překážky – technické, finanční i lidské?
„Na první pohled vypadá řada těch kroků jednoduše. Jenže když máte postavit fotovoltaiku na čtyřicet let starou střechu nebo rekuperovat teplo z chlazení ledu v aréně, zjistíte, že to není úplně jako na rodinném domě,“ říká v rozhovoru Handl.
Rozhovor není jen o technických řešeních – jako výměna osvětlení, využívání dešťové vody nebo plán na novou arénu – ale i o vizi, trpělivosti a důvěře ve změnu. A také o Ostravě samotné. Městu, které podle Petra Handla pomalu, ale jistě odhazuje nálepku „černá Ostrava“ a mění se ve zelenou metropoli sportu, kultury a inovací.
Petře, kdy jste si poprvé uvědomil, že udržitelnost je důležitým tématem i pro sport a sportovní infrastrukturu?
Téma udržitelnosti jako takové vnímám už velmi dlouho. Ale opravdu intenzivně jsem se jím začal v souvislosti se sportem a sportovní infrastrukturou zabývat až po nástupu do své stávající pozice v rámci společnosti VÍTKOVICE ARÉNA, jejímž stoprocentním vlastníkem je statutární město Ostrava. Naše společnost vlastní a provozuje hned několik významných sportovišť, která jsou pravidelným dějištěm těch nejprestižnějších domácích i světových sportovních, ale i kulturních a společenských akcí. Tato sportoviště slouží nejen pro jednorázové akce, ale především jako domovské stadiony extraligového hokejového týmu HC VÍTKOVICE RIDERA, fotbalistů prvoligového i druholigového celku FC Baník Ostrava, atletického klubu SSK Vítkovice, ale také například para hokejového týmu Flamingos Ostrava nebo univerzitního hokejového celku Bo Ostrava. Všechny tyto týmy využívají naše sportoviště v podstatě celoročně, takže už jen z hlediska energetické náročnosti provozu je pro nás otázka dlouhodobé udržitelnosti více než aktuální. Ruku v ruce s tím nás pak zajímá i otázka možného snižování objemu odpadu, který při akcích konaných na našich sportovištích a v souvislosti s činností jednotlivých sportovních klubů vzniká.
Jak byste popsal vztah VÍTKOVICE ARÉNY k tématu udržitelnosti dnes? Je to už součást strategie, nebo zatím spíš vize?
Téma udržitelnosti se dnes jednoznačně propisuje jako nedílná součást do všech našich úvah spojených s dlouhodobou strategií naší společnosti ve vztahu k jednotlivým sportovištím. Ve spolupráci s řadou odborníků postupně sbíráme všechna možná data, na jejichž základě můžeme rozhodovat, jaká opatření by bylo možno u jednotlivých středisek zavést v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu. Některá dílčí opatření přitom již zavedena byla, další se právě zavádějí a některá teprve na své zavedení čekají. Vše je to vždy především otázka toho, o jak finančně, technicky a časově náročné opatření se jedná.
„Téma udržitelnosti se dnes jednoznačně propisuje jako nedílná součást do všech našich úvah spojených s dlouhodobou strategií naší společnosti ve vztahu k jednotlivým sportovištím.“
Jeden příklad za všechny. Právě otázka udržitelnosti je například tou nejzásadnější, kterou se musíme zabývat v souvislosti s rozhodováním, jaká by měla být budoucnost našeho nejvýznamnějšího, ale zároveň nejstaršího, střediska, tedy OSTRAVAR ARÉNY. Ta v příštím roce oslaví už čtyřicátiny a od její poslední významnější rekonstrukce loni uplynulo dvacet let. A přestože z architektonického hlediska se stále jedná o jedinečnou stavbu z autorské dílny významného slovenského architekta Vladimíra Dedečka a jednu z dominant Ostravy, tak z hlediska provozního, energetického, ekonomického i ekologického je ve stávajícím stavu, podobě a způsobu využívání její další dlouhodobé fungování jen těžko udržitelné. Velmi zjednodušeně řečeno, multifunkční aréna s desetitisícovou diváckou kapacitou prostě nemůže primárně sloužit jako zimní stadion, kde od rána do večera trénují děti hokej. Takový model pak znemožňuje plnohodnotné využití arény a je velice nákladný. Zároveň ale víme, že v Ostravě je nedostatek ledových ploch a poptávka po nich ze strany výkonnostních i amatérských hokejistů, para hokejistů, univerzitních hokejistů, krasobruslařů či bruslící veřejnosti významně převyšuje kapacitní možnosti těch stávajících. A když si toto všechno uvědomíte, tak prostě musíte začít hledat řešení, které bude z dlouhodobého hlediska po všech stránkách udržitelnější než to stávající.
Měli jste hned jasno, jakým směrem se chcete v rámci rekonstrukce ubírat?
My jsme zvažovali hned několik možných přístupů včetně celkové rekonstrukce stávající arény nebo její demolice a výstavby arény nové. Jako v tuto chvíli nejlepší se ale jeví možnost postavit nové centrum ledních sportů s několika tréninkovými kluzišti a hlavní halou s adekvátní diváckou kapacitou a další infrastrukturou splňující parametry moderního extraligového stadionu, kam by se z OSTRAVAR ARÉNY přesunulo veškeré dění spojené s využíváním ledové plochy. Ruku v ruce s tím by se v aréně provedly potřebné záchovné opravy, které by umožnily, aby aréna ještě řadu let sloužila pro potřeby pořádání koncertů, kongresů či významných sportovních akcí nevyžadujících kluziště (tenis, basketbal, volejbal, florbal, futsal a mnoho dalších). Je jasné, že toto řešení nebude levné a náklady na jeho realizaci se budou počítat v miliardách korun, nicméně jakékoli jiné ze zmíněných variantních řešení by bylo ještě dražší a časově i organizačně výrazně náročnější – a dlouhodobé udržování aktuálního statu quo by bylo tou vůbec nejhorší variantou.
Zmínil jste, že některá opatření mající pozitivní dopad na životní prostředí, už jste ve vašich budovách zavedli. Můžete zmínit alespoň některá?
V rámci OSTRAVAR ARÉNY a přilehlé tréninkové haly stojí jistě za zmínku například postupná obměna již dosluhujících halogenových osvětlovacích těles za mnohem úspornější LED diodová. Modernizací znamenající významnou úsporu elektrické energie prošlo v aréně také zařízení na chlazení vzduchu, nezanedbatelná z hlediska snižování spotřeby vody je pak jistě instalace spořičů na všech vodovodních kohoutcích a ve sprchách napříč našimi středisky. V areálu Bazaly pak využíváme retenci dešťové vody ke snížení celkové spotřeby na zalévání travnatých fotbalových hřišť a máme zde instalovány i fotovoltaické panely pokrývající část spotřeby elektrické energie. V letošním roce jsme také obměnili část firemního vozového parku, kdy jsme čtyři dieselové vozy nahradili elektromobily.
Z hlediska životního prostředí je pak jistě přínosná také naše spolupráce s Dopravním podnikem Ostrava. Ten při všech velkých akcích konaných v OSTRAVAR ARÉNĚ nebo na Městském stadionu posiluje tramvajové linky, které mohou návštěvníci akcí využít, aby se pohodlně dostali doslova před vchod těchto našich klíčových středisek. Mimoostravští návštěvníci samozřejmě vítají možnost zaparkování přímo u arény či stadionu, ale co se týče obyvatel Ostravy, tak je potěšující, kolik jich prostředky MHD při cestě za sportem či kulturou v našich střediscích využívá.
- postupná obměna již dosluhujících halogenových osvětlovacích těles za mnohem úspornější LED diodová v rámci OSTRAVAR ARÉNY a přilehlé tréninkové haly
- zařízení na chlazení vzduchu prošlo v aréně modernizací znamenající významnou úsporu elektrické energie
- instalace spořičů na všech vodovodních kohoutcích a ve sprchách napříč středisky
- využívání retence dešťové vody ke snížení celkové spotřeby na zalévání travnatých fotbalových hřišť na Bazalech
- na Bazalech instalovány i fotovoltaické panely pokrývající část spotřeby elektrické energie.
- obměna části firemního vozového parku, čtyři dieselové vozy nahrazeny elektromobily.
- posilování tramvajových linek ve spolupráci s Dopravním podnikem Ostrava, které mohou využít návštěvníci akcí (zastávky MHD jsou situovány přímo před hlavními vchody do středisek)
Na první pohled se sice může zdát, že ten výčet již realizovaných opatření není nijak sáhodlouhý, je ale třeba si uvědomit, že v přepočtu na peníze se jedná o investice v řádu desítek milionů korun.
Setkali jste se při zavádění nějakého udržitelného opatření s nečekanými překážkami? Jak jste je řešili?
Musím přiznat, že občas se ne všechna opatření daří zavádět tak snadno a rychle, jak bychom si přáli nebo představovali. Nejlépe je to vidět třeba právě u již zmiňovaného záměru širšího využití fotovoltaiky. Na první pohled by se zdálo, že to nebude nic složitého, protože na střechy řady našich středisek by se dalo panelů umístit relativně hodně a takto vyrobenou elektřinu bychom dokázali snadno i sami spotřebovat. Jenomže aby bylo možno fotovoltaické panely na střechy umístit, je nejprve zapotřebí zjistit, zda mají příslušné střechy vůbec dostatečnou nosnost na to, aby mohly být fotovoltaikou zatíženy. A pokud ano, tak v některých případech jsou střechy vzhledem ke svému stáří již na hraně životnosti, takže než bychom na ně mohli cokoli umístit, museli bychom nejprve udělat jejich opravu. To znamená další investice a časové zdržení. V neposlední řadě pak musíme vyřešit otázku připojení do přenosové soustavy, protože množství elektřiny, které bychom prostřednictvím fotovoltaiky dokázali vyrobit, není úplně malé – a navíc bychom potřebovali tu elektřinu sdílet mezi několika středisky. Prostě je to mnohem složitější, než nainstalovat fotovoltaiku třeba na rodinný dům. Proto spojujeme síly s odborníky na danou problematiku, abychom našli řešení, která budou jak přínosná, tak hlavně realizovatelná.
„Proto spojujeme síly s odborníky na danou problematiku, abychom našli řešení, která budou jak přínosná, tak hlavně realizovatelná.“
Jak složité je zavádět udržitelnost ve velké infrastruktuře, jako jsou budovy spadající pod správu VÍTKOVICE ARÉNY? Kde vidíte největší výzvy – technické, finanční, nebo lidské?
Těch výzev je opravdu hodně. Začnu tou technickou stránkou a nemusí se jednat jen o například už zmíněnou otázku nosnosti střech pro instalaci fotovoltaiky. Dalším zářným příkladem je třeba využití odpadního tepla vznikajícího při chlazení ledové plochy. To je obvykle odváděno do okolí. Jeho rekuperací a využitím pro vytápění a ohřev teplé vody lze dosáhnout značných úspor energie a snížit provozní náklady. Pokud se s takovým postupem počítá už v době výstavby, tak je to samozřejmě velká výhoda. Pokud ale systémy ve stávajícím objektu na takové opatření nastavené nejsou, může být jejich zavedení technicky i finančně hodně náročné a náklady mohou výrazně prodloužit dobu návratnosti takové investice (pokud už se ukáže být technicky možnou). Velmi podobné je to třeba i s dodatečným budováním retenčních nádrží na zachytávání dešťové vody a podobně.
Tím se plynule dostáváme k té finanční stránce. Jednoduše řečeno, velké budovy vyžadují velké sumy peněz, ať už na běžnou údržbu, opravy nebo investice. Jen pro představu pár příkladů, které jsme v nedávné době realizovali s cílem snížení energetické náročnosti: Před dvěma lety jsme v OSTRAVAR ARÉNĚ prováděli výměnu chladící jednotky vody pro vzduchotechniku – náklady přes 15 mil. Kč. V loňském roce jsme kompletně obměnili osvětlení hrací plochy a tribun v tréninkové hale a původní světla nahradili úspornějšími LED svítidly – náklady přes 6,5 mil. Kč. A v letošním roce nás čeká stejná kompletní obměna dosluhujícího osvětlení hlavní hrací plochy a tribun OSTRAVAR ARÉNY opět za modernější a úspornější LED svítidla – očekávané náklady 27,5 mil. Kč. A takto bychom mohli pokračovat. Naší velkou výhodou je samozřejmě to, že jediným vlastníkem naší společnosti je statutární město Ostrava, které nám s řadou těch největších investic, které bychom z vlastních zdrojů nedokázali pokrýt, dotačně pomáhá. A v oblasti investic do opatření směřujících k lepší udržitelnosti mezi námi naštěstí panuje vzájemná shoda, což je pro projekty tohoto typu často zásadní. Ovšem ani rozpočet města není bezedný, a tak rozhodně nejde udělat najednou všechno, co bychom si my i představitelé města přáli.
Je něco, co by podle vás mohly udělat města, svazy nebo stát, aby sportovním zařízením cestu k udržitelnosti usnadnily?
Na takto položenou otázku nejde jednoduše odpovědět. Každé sportovní zařízení bude jistě k otázce udržitelnosti přistupovat mimo jiné podle toho, kdo je jeho vlastníkem a jaký přístup k otázce udržitelnosti ten či onen vlastník má. Jinak se s největší pravděpodobností bude chovat soukromý provozovatel, jinak sportovní klub vlastnící sportoviště využívané primárně pro vlastní potřebu a jinak město či obec vlastnící sportovní zařízení určené pro širokou veřejnost. Každý z těch vlastníků bude mít také jiné finanční možnosti a jinou motivaci k zavádění nejrůznějších opatření souvisejících s udržitelností. Téma udržitelnosti se navíc bude významně lišit u jednotlivých sportovních zařízení ve vztahu k jejich stáří, zaměření, technickému a technologickému stavu a vybavení, primárnímu určení atd.
Ve všech případech ale bude platit jedno společné: čím administrativně méně náročné a finančně méně nákladné (např. i díky nejrůznějším dotacím) bude pro vlastníky sportovních zařízení zavádění jakýchkoliv opatření vedoucích k jejich dlouhodobě udržitelnému provozování, tím větší ochota činit tyto kroky na straně vlastníků bude.
Obrátil jste se na organizaci INCIEN. Co vás k tomu vedlo a co od této spolupráce očekáváte?
Ta prvotní motivace k navázání spolupráce byla celkem prostá. Jakmile jsme se v naší společnosti začali hlouběji zabývat otázkou udržitelnosti, bylo nám jasné, že potřebujeme spojit síly s odborníky, kteří mají v této oblasti bohaté zkušenosti a kteří budou zároveň při hledání těch pro nás nejvhodnějších řešení schopni zohlednit specifičnost našeho sportovně-kulturního prostředí. Skutečnost, že v INCIEN se mimo jiné zaměřují právě i na oblast cirkulární ekonomiky a udržitelnosti ve sportu, byla jedním z těch rozhodujících faktorů, proč jsme se rozhodli rozšířit okruh našich spolupracovníků právě o odborníky z této organizace. Pevně věřím, že společně s ostatními členy týmu, který se u nás nyní této problematice věnuje, se nám podaří v co nejkratší možné době sesbírat všechna potřebná vstupní data a na jejich základě pak nastavit vhodnou strategii dalšího postupu vedoucího k tomu, že budeme provozovat naše sportovní i multifunkční haly, arény a stadiony z dlouhodobého hlediska co nejudržitelnějším způsobem.
Před pár měsíci spustil INCIEN ve spolupráci s Nadací Tipsport platformu Udržitelný sport. Jak ji vnímáte? Co by podle vás mohla přinést českému sportovnímu prostředí?
Velmi mě těší, že takováto platforma spatřila světlo světa. Vím, že na úrovni některých sportovních svazů a klubů se již tématu udržitelnosti aktivně věnují (často i proto, že je k tomu motivují jejich zastřešující mezinárodní federace), ale v mnoha sportech, na mnoha sportovištích a u mnoha sportovců i fanoušků je zatím téma udržitelnosti něčím novým, neznámým, neprobádaným. A právě těm všem může Udržitelný sport poskytnout mnoho cenných rad, tipů, nápadů, inspirace i podpory, aby se nebáli této problematice začít věnovat. Zároveň by se tato platforma mohla stát přirozeným pojítkem mezi těmi, kdo se stejné problematice věnují v rámci různých sportovních odvětví, aby mohli snáze sdílet své pozitivní i negativní zkušenosti a společně tím napomáhat dalšímu rozvoji sportu v udržitelných mezích.
Máte nějaký vzor v zahraničí – arénu, město nebo projekt – který vás v oblasti udržitelnosti inspiruje?
Těch inspirativních vzorů je celá řada. Z fotbalových stadionů je to například Allianz Arena v Mnichově nebo Allianz Riviera ve francouzském Nice, z multifunkčních arén pak určitě Climate Pledge Arena v Seattlu. Se zájmem sleduji také průběžné informace o aktuálně budované Toyota Aréně v Tokiu, jejíž otevření je plánováno na říjen letošního roku.
Jaké jsou vaše plány do budoucna – co dalšího byste chtěli v oblasti udržitelnosti zrealizovat v příštích letech?
Kromě všech již zmíněných vizí v předchozích odpovědích aktuálně pracujeme na projektu vybudování myčky na vratné kelímky, do nichž bychom chtěli v rámci snižování plastového odpadu postupně začít čepovat nápoje ve všech našich střediscích. Službu mytí těchto kelímků bychom rádi nabídli třeba i pořadatelům letních festivalů a dalších akcí v Ostravě a blízkém okolí, protože aktuálně nejbližší myčka tohoto typu je až v Brně, takže používání vratných kelímků není v současné době u nás v Ostravě z tohoto pochopitelného důvodu příliš rozšířené.
Velmi intenzivně pak v současné době řešíme také možnosti mnohem rozsáhlejšího využívání fotovoltaiky a sdílení takto získané energie mezi jednotlivými středisky.
Dalším projektem, na kterém bychom pak rádi začali v dohledné době pracovat, je vybudování nového parkovacího domu vybaveného dostatečným počtem rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, abychom zpříjemnili a usnadnili cestování za sportovními a kulturními zážitky i majitelům elektromobilů.
Co vám osobně na tomhle tématu dává největší smysl? Co vás motivuje?
Jsem ostravský rodák a v Ostravě jsem prožil už půl století. Za tu dobu mám možnost pozorovat, jak se toto kdysi průmyslové srdce republiky postupně a velmi viditelně mění ze špinavé krajské metropole v moderní město plné zeleně, kultury, sportu, vzdělanosti a moderních technologií. Bohužel, tu nálepku “černá Ostrava” se daří sloupávat jen velmi obtížně. Ale opravdu to jde! A i když to teď možná bude znít jako fráze, tak já jsem upřímně hrdý na to, že mohu být aktivní součástí těch probíhajících změn a že i ze své pozice mohu přispívat v rámci rozvoje naší společnosti tou malou troškou k celkové proměně a obrodě mého rodného města.
„Ale dá se začít postupně od malých věcí, které ani tak moc nestojí a jsou spíše o osvětě, a teprve postupně přecházet k větším a větším projektům.“
Máte nějaký moment, kdy jste si řekl: „Jo, tohle fakt stálo za to“ – něco, co se povedlo a dodalo vám energii pokračovat?
Tak tohle si říkám po každé úspěšně zrealizované akci, která proběhne u nás v OSTRAVAR ARÉNĚ, na Městském stadionu nebo v Atletické hale. Víte, já se kolem organizace těch velkých akcí typu mistrovství světa v hokeji nebo para hokeji, mistrovství Evropy v krasobruslení, Davis Cup, Billie Jean King Cup, Zlatá tretra, Czech Indoor Gala a dalších pohybují už přes třicet let. Každá taková velká akce se připravuje minimálně rok, ty největší pak třeba i tři nebo čtyři roky. A podobné je to i s uměleckými projekty. Vždyť už teď se nám plní kalendář na roky 2027 a 2028. Když pak po tak dlouhé době příprav všechno klapne, sportovci, umělci i návštěvníci jsou spokojení, halou zní potlesk nadšeného publika a vy si pak přečtete v médiích pozitivní ohlasy organizátorů, kteří se k nám do Ostravy díky tomu, jak tady ty akce umíme nachystat, rádi vracejí, tak to je vždycky ta nejhezčí odměna, největší dávka energie a největší motivace pokračovat v tom dál. Ale bez skvělého týmu spolupracovníků, které kolem sebe mám, by to samozřejmě vůbec nešlo.
Co byste vzkázal ostatním manažerům sportovišť, kteří zatím váhají, jestli se do udržitelných kroků pustit?
Aby se toho nebáli. Ono to totiž na první pohled může všechno vypadat trochu složitě, může se zdát, že to přijde na spoustu peněz a že výsledky se možná ani nedostaví, můžete narážet na nepochopení a neochotu spolupracovat… Ale dá se začít postupně od malých věcí, které ani tak moc nestojí a jsou spíše o osvětě, a teprve postupně přecházet k větším a větším projektům.
A kdyby na každém sportovišti udělali jen pár drobných opatření, tak v součtu už to bude pořádný kus práce a ten se přece někde musí projevit.
Tak nám všem držím palce, ať ten sport udržíme co nejdéle 🙂
